Chiang Rai – Poslední zastávka před hranicemi s Laosem

Z Pai nás do Chiang Rai čekal další celodenní přesun. K mému štěstí si ke mně v autobuse přisedl zcestovalý Švéd, který mi za celou cestu stihl odvyprávět tolik příběhů, kolik normálně neslyšíte ani za celý rok. Dozvěděla jsem se třeba, jak se z ekonomické třídy přesunul (doslova) do první na základě vlastního dojmu, že po pátém letu se stejnou společností by za svou věrnost měl být odměněn.

Po příjezdu denní světlo vystačilo už jen na to, abychom si našli ubytování. Po chvíli radování se z velmi nízké ceny jsem jejímu důvodu přišla na kloub, jakmile jsem vkročila do pokoje. Naproti oknu stál strom, v němž se usídlilo velmi hlučné hejno ptáků. Znělo to jako nesladěný sbor pěvců, kteří místo slov začali vydávat neidentifikovatelné skřeky.

Vyrazili jsme na průzkum okolí a po chvíli zjistili jeden opravdu podivuhodný fakt. Chiang Rai je město, které očividně miluje Valentýna. V ulicích jsem narazila hned na několik obchodů, které se po tomto svátku lásky pojmenovaly a prodávaly naprosto vše k němu potřebného od zamilovaných přáníček po oblečky růžové barvy pro něj i pro ni. Považovala jsem to za jakousi místní úchylku, dokud jsem nenarazila na pouliční prodavače růží.

Nakonec jsem dospěla k tomu, že se zde slaví Valentýn o dva týdny později. Usoudila jsem tak poté, co jsme přišli na Chiang Rai Night Bazaar, kde právě probíhal koncert. Místní umělkyně v útlých korzetech zpívaly na playback světoznámé písně tak věrohodně, že jsem prvních pár minut žasla, jak pěvecky nadané obyvatelky město má. O něco více mě potěšil kytarista, který zpíval thajské písně svým vokálem. Vzhledem k tomu, že se v nich donekonečna opakovaly jména velkých měst v Thajsku, jsem nabyla dojmu, že balady pojednávají o životě jeho automobilu. V pozadí všech představení byl k nepřehlédnutí nápis Happy Valentine’s Day, na který mířilo hroty svých šípů hned několik Amorů.

Protože byla sobota, náměstí připomínalo jedno velké mraveniště. Připojili jsme se k desítkám místních a po jejich vzoru si dali kotlík naplněný pikantním vývarem. Pod ním doutnaly uhlíky a my si tak ve vodě byli schopni sami připravit celý tác syrového masa a zeleniny, který se společně s ním prodává. Doporučení na konkrétní podnik ode mě nedostanete. Na jejich prodej se totiž soustředí každý stánek na večerních trzích.

Dalšího dne jsme se vypravili k bílému chrámu Wat Rong Khun. Kdybychom ho nenavštívili jako bychom v Chang Rai nebyli. Můj plán dostat se k chrámu dříve než davy turistů selhal ve chvíli, kdy jsem kolem šesté rozespale zamáčkla budík a znovu usnula. Moje nezodpovědné chování si samozřejmě neslo následky v podobě stovky turistů, které jsem viděla častěji než bílou barvu.

Chrámem se prochází jen jedním směrem. Velice mě zaujal most u vstupu, který vedl přes moře rukou snažících se chytit jakési neviditelné záchranné lano. Jakoby kolem vás tonuly desítky neznámých a jejich křečovité prsty žádaly o pomoc, o život, o naději… Díky mé ani ne minutové zastávce kvůli fotce se mi povedlo naprosto narušit tok tamější dopravy, za češ bych si od hlídače vysloužila nejméně mínus tři body, kdybychom nějaké měli. Takhle mě jen zlostně upozornil, že musím pokračovat v chůzi.

V areálu je ještě jeden chrám, velice úhledně upravený park a spousta plíšků připomínajících tvar srdce. Každý z nich symbolizuje jedno přání, jež si tu někdo zavěsil s nadějí na jeho splnění. Je to krásné místo. Má rada poučeného cestovatele tedy zní – přijďte brzy ráno.

Pak už nezbývalo nic jiného než počkat na místní autobusové zastávce, která přesahovala kdejaký evropský standard a dodávkou určenou pro devět osob se dopravit na autobusové nádraží společně s dalšími dvaceti cestujícími. Čtyři z nich museli stát na schůdku za otevřenými dveřmi během celé jízdy.

Na autobusovém nádraží jsem poté nastoupila do autobusu směrem Laos. S Thajskem jsem se rozloučila tříhodinovou cestou nádhernou přírodou severu. Autobus mě spolu s ostatními vyhodil přímo u hranic. Bylo na čase pocítit vděčnost za všechny zážitky, setkání a chutě, které mi Thajsko připravilo a započít další dobrodružství!