V noci jsem vůbec nespala. Nevím, jestli to bylo vzrušením nebo časovým posunem, každopádně následující den jsem si to pěkně odskákala. Děti do mého pokoje vtrhly už v sedm hodin ráno. Jessica, Josh a James. Ty si rozhodně celý den s legem hrát nebudou.
Ke snídani máme palačinky s javorovým sirupem. Odteď můj nejoblíbenější způsob, jak začít den. Poté, co děti odcházejí do školy, mám pocit, že tu musím všem ukázat, jak skvělá au-pair jsem. Uklízím, vytírám, utírám prach. Mezitím usínám v kleče na zemi u jedné z poliček – nespala jsem už tři dny.
„Jdi si lehnout, Gabi,“ přemlouvá mě Rachel. Ale ne, to já neudělám. Musím ještě jít nakoupit a uvařit slavnostní večeři – hlavně pro sebe. Moje letadlo se nezřítilo někde nad Indickým oceánem, neztratila jsem se na přestupu v Dubaji a nakonec jsem i ten zatracený příletový formulář vyplnila správně za pomoci své sousedky. Takže dnes se bude podávat můj oblíbený chod: losos se smetanovo-žampionovou omáčkou a těstovinami a jako desert můj legendární čokoládový cheesecake.
To jsem si naběhla…
„Děti nemůžou moc jíst mléčné výrobky,“ vysvětluje mi Brett, zatímco James obsadil záchod a Jessica s Joshem netrpělivě přešlapují před ním. Nejspíš jim ta smetanová omáčka moc nesedla. Ani cheesecake to tentokrát nezachrání. Za prvé je z té smetany taky a za druhé se celý rozpadl, protože v Austrálii nemají tvaroh!
Možná je pravý čas na dárky, které jsem celé téhle pětičlenné rodince přivezla. Můj triumf v rukávu. Moje zkratka k jejich srdíčkům. Na výběru jsem si dala opravdu záležet a furt si dokola představovala, jak ta velká chvíle předání proběhne – jak to všechny dostane do kolen a budou opěvovat mou štědrost a velkorysost.
Brett dostává becherovku, Rachel zase kuchařku s českými recepty v angličtině – oba mají radost. Nejvíc se však těším na děti. Pro Jessiku mám malé psíky pet shop, kterými se mi několikrát chlubila přes skype. Sbírám jinou značku ale díky! Pro Joshe plastovou pistoli – za to, že jsem ji převezla v kufru a hrozilo, že mě kvůli ní budou na letišti šacovat, bych čekala trochu víc nadšení. A pro Jamese české pohádky v angličtině. Tím jsem tomu nasadila korunu. James se hlasitě nadechuje, rudne a začíná dvouhodinový řev, během něhož se mě oba rodiče snaží přesvědčit, že jsem opravdu neudělala nic špatného. Pohled Jamese však říká něco jiného. Knížka? Jak sis mohla myslet, že mi udělá radost knížka? Někdy je lepší nemít tak velká očekávání.
Jdu spát kolem osmé hodiny. Tentokrát usínám okamžitě a probouzím se až další den po dvanácté.